Jak se nejlépe vyhnout napadení zvířetem

Bohužel, zvířata nejsou vždy přátelsky naladÄ›ná. Dokonce i ta, od kterých bychom to neÄekali, nás mohou napadnout. A ve vÄ›tÅ¡inÄ› případů s nepÄ›knými následky, neboÅ¥ obvykle mají ostré zuby a drápy, které nás mohou pomÄ›rnÄ› znaÄnÄ› pocuchat.

 

 

Je vÅ¡ak pravdou, že pokud k takovémuto útoku dojde, ukáže se, že chyba je vÄ›tÅ¡inou na stranÄ› ÄlovÄ›ka. Jak žijeme ve mÄ›stech, tak jsme ponÄ›kud ztratili respekt ze zvířat, aÅ¥ už domácích Äi divokých, a z toho, co mohou udÄ›lat. SamozÅ™ejmÄ› bychom to nemÄ›li zaměňovat se strachem, je vÅ¡ak dobré si uvÄ›domit, Äeho je zvíře schopno a chovat se tak, abychom jej nevyprovokovali k útoku, byÅ¥ nechtÄ›nÄ›.

 

V první Å™adÄ›, pokud jde o divoká zvířata, je dobré dÄ›lat pokud možno hluk. Nemusí být příliÅ¡ný, staÄí běžný hovor. Naprostá vÄ›tÅ¡ina zvířat, pokud má tu možnost, se radÄ›ji konfliktu vyhne. Je to mnohem ekonomiÄtÄ›jší Å™eÅ¡ení než riskovat kůži. PÅ™esto se vÅ¡ak může stát, že na nÄ›jaké narazíme.

 

 

Pokud se nÄ›co takového stane, je dobré se k nÄ›mu neotáÄet zády a nedÄ›lat prudké pohyby. Vhodné je také snažit se je obejít co nejvÄ›tším obloukem. VÄ›tÅ¡ina zvířat má totiž jakýsi „osobní prostor“, na jehož naruÅ¡ení reagují buÄ ÃºtÄ›kem, nebo útokem. Ideální je také sledovat Å™eÄ tÄ›la, která nám může mnoho napovÄ›dÄ›t.

 

To ostatnÄ› platí i o domácích zvířatech, například psech. U nich dÄ›lá mnoho lidí tu chybu, že si myslí, že vzhledem k jejich domestikaci si k nim mohou dovolit cokoliv. A je pravda, že psi toho od lidí snesou více, než kterýkoliv jiný druh. I oni vÅ¡ak mají práh, po jehož pÅ™ekroÄení reagují. A jelikož útÄ›k vÄ›tÅ¡inou nepÅ™ipadá v úvahu, reagují útokem.

 

SamozÅ™ejmÄ› se najdou i výjimky – samice s mláÄaty budou samozÅ™ejmÄ› agresivnÄ›jší, než jindy, a mnohem spíše zaútoÄí. Také zranÄ›né Äi nemocné zvíře, které cítí, že na útÄ›k už nemá dostatek sil, zvolí radÄ›ji útok. A na to vÅ¡e je vhodné být pÅ™ipraven.